Máhcat vearrodieđáhusa sámegillii
Lea vejolaš máhcahit vearrodieđáhusa davvisámegillii. Ja don sáhtát váldit oktavuođa minguin julevsámegillii, máttasámegillii ja davvisámegillii.
Geahča, rievdat dahje máhcat vearrodieđáhusa
Buohkat geat ožžot bálkká, penšuvnna dahje bargonávccahisvuođaoaju ožžot vearrodieđáhusa njukčamánus/cuoŋománus. Vearrodieđáhus lea bajilgovva buot sisaboađuid, gessosiid, opmodaga ja vealggi ovddas.
Juohke jagi lea vearrodieđáhusa máhcahanáigemearri cuoŋománu 30. beaivvi. Jus don it máhcat vearrodieđáhusa áigemearrái, de rehkenastit dan máhcahuvvon ovdagihtii devdojuvvon dieđuin.
Dán fertet dahkat
Dárkkis bálkká ja máksojuvvon vearu
Nu ahte leat sihkar ahte don vearuhuvvot riekta, de fertet dárkkistit dieđuid vearrodieđáhusas. Don buohtastahtát sisaboađu, gessosa ja vearrogessosa supmiid jahkásaš čoahkkáigeasus maid don leat ožžon iežat bargoaddis, loguin vearrodieđáhusas.
Dákko geahččat maid bargoaddi lea dieđihan midjiide (dušše dárogillii)
Dárkkis penšuvnna dahje bargonávccahisvuođaoaju
Dárkkis ahte dan maid oaččut penšuvnnas dahje bargonávccahisvuođaoajus lea riekta. Bajilgova oaččut NAVas dahje earáin geaiguin don oaččut penšuvnna dahje oaju. Geahča mii lea dieđihuvvon midjiide (dušše dárogillii).
Dárkkis loana ja opmodaga
Dárkkis ahte dieđihuvvon loatna ja opmodat lea riekta. Loguid viežžat doppe gos dus lea loatna dahje opmodat. Opmodaga ovddas sáhtát oaččut árvobidjanvuoládusa. Jus oaččut dán de lea ovdagihtii devdojuvvon du vearrodieđáhusas.
Iskka lea go dus riekti gessosiidda
Iskka geasusbagadusas sáhtát go gáibidit eanet gessosiid (dušše dárogillii). Jus dus lea riekti eanet gessosiidda, de dáiddát máksit unnit vearu. Muhtin gessosat leat ovdagihtii devdojuvvon, ja earáid fertet ieš lasihit.
Jus dárbbašat rávvagiid, geavat min bajilgova vearrodieđáhusa fáttáin ja gessosiin
Sáhtát rievdadit vearrodieđáhusa maŋŋil go leat máhcahan. Muitte máhcahit ođđasit jus rievdadat.
Jus dárbbašat rávvagiid, geavat min bajilgova vearrodieđáhusa fáttáin ja gessosiin (dušše dárogillii ja eaŋgalasgillii).
Sáhtát rievdadit nu máŋgii go háliidat maŋŋil áigemeari. Ja it darbbáš lasihit duođaštusa ovdal go mii bivdit.
Jus don it leat máhcahan áigemearrái, de rehkenastit mii ahte lea máhcahuvvon ovdagihtii devdojuvvon dieđuin.
Loga eanet vearrodieđáhusa birra
Loga eanet vearrodieđáhusa birra dárogillii ja eaŋgalasgillii:
- Rávvagat máksit rievttes vearu (fáddá ja geasus)
- Kontonummar, bázahusvearru ja vearru buorrin
- Eará vearrodieđáhusat (bábervearrodieđáhus, go máhcahat vearrodieđáhusa nuppes ja eanet)
Loga eanet persovnna vearrodieđáhusa birra (dárogillii ja eaŋgalasgillii)
Vearrodieđáhus ealáhusdolliide
Juohke jagi fertejit buot ealáhusdoallit máhcahit vearrodieđáhusa maŋimusat miessemánu 31.b. Nu guhká go dus lea registrerejuvvon fitnodat, de fertet máhcahit, vaikke ii leat leamaš doaibma dahje gálvojohtu.
Jus dus lea ovttaolbmofitnodat de fertet ihkinassii máhcahit vearrodieđáhusa, ja dán fertet dahkat elektrovnnalaččat. Vearrodieđáhus ovttaolbmofitnodahkii lea seamma go priváhtaolbmuide, muhto fertet dasa lassin deavddit dieđuid ealáhusa birra.
Ná máhcahat vearrodieđáhusa ovttaolbmofitnodaga ovddas (dušše dárogillii ja eaŋgalasgillii)
Jus dus lea fitnodat, de fertet máhcahit vearrodieđáhusa rehketdoallovuogádaga dahje jahkečielggadanprográmma bokte.
Ná máhcahat vearrodieđáhusa fitnodagaid ovddas (dušše dárogillii ja eaŋgalasgillii)
Jus don leat boazodoalli, de fertet máksit vearu boazodoalu sisaboađu ovddas. Oaččut gessosa goluid ovddas mat leat čadnon boazodollui. Loga eanet boazodoalu birra.
Muitte dárkkistit vearrokoartta
Bargoaddi ja máksi geassá vearu dieđuid vuođul mat leat vearrokoarttas. Juohke jagi lea vearrokoarta olámuttos juovlamánu 15.b. rájes. Mii ráhkadat vearrokoartta vássán jagi dieđuid vuođul ja dan maid lea jáhkehahtti ahte dus lea dan ođđa jagi.
Dárkkis dieđuid vearrokoarttas
Jus juoga lea boastut, de fertet rievdadit vearrokoartta. Vearrokoarta i ođasmahttojuvvo jus juoga rievdá du priváhtaekonomiijas, dahje jus reanttu rievdá. Danin lea dehálaš ahte don dárkkistat vearrokoartta, erenoamážit jus du eallindilli lea rievddan, dahje don leat ožžon eanet dahje unnit sisaboađu ja vealggi. Sáhtát rievdadit vearrokoartta olles jagi.
Jus dieđut leat boastut de dáiddát oaččut bázahusvearu boahtte jagi (dušše dárogillii).
Diŋgo, geahča dahje rievdat vearrokoartta (dušše dárogillii)
Válde oktavuođa minguin sámegillii
Jus dus leat gažaldagat, de sáhtát váldit oktavuođa minguin. Loga movt dás (gulahallanskovvi lea dušše dárogillii ja eaŋgalsgillii), ja sáhtát čállit midjiide ja mii vástidat sámegillii.